Japonské topoly


Japonské topoly


Japonský topol je v poslední době stále oblíbenější dřevinou pro sadbu. Především se uchytil díky svým velice zajímavým vlastnostem. Mezi tu nejvýraznější vlastnost, kterou se může japonský topol pyšnit, je bezpochyby velice rychlý růst. Japonský topol, neboli takzvaný japan, tedy patří do skupiny rychle rostoucích dřevin, díky čemuž dosahuje dospělosti například již po osmi letech. Nejnověji vyšlechtěná odrůda je právě japonský topol. Pro energetické účely nabírá jeho pěstování v poslední době na intenzitě v souvislosti se zvyšujícím se procentem výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Oproti ostatním dřevinám má mnohem vyšší výhřevnost, takže i zde se uspoří nemalé částky. Tento v zahraničí již tradiční obor zakládání energetických plantáží na zemědělské půdě se postupně dostává i do České Republiky. Neustále se zvětšuje výměra ploch, na kterých se rychlerostoucí dřeviny pěstují. Metodika pěstování má svá pravidla, které je nutné při snaze o maximální výnos dodržovat.

Tip: Potřebujete oplotit pozemek ? Ploty z poplastovaného pletiva nebo svařovaných panelů jsou dnes již klasikou v oplocení pozemků. Při stavbě plotu si nezapomeňte pořídit i veškeré dráty, sloupky na plot, podhrabové desky a ostatní potřebný materiál. Pro náročnější zákazníky, kteří požadují kovový plot, doporučujeme navštívit prodejce vyrábějícího kované ploty.

Co je vlastně japonský topol?

„Japonské topoly“ nebo „japany“ jsou populární názvy pro skupinu pěti topolových klonů získaných ze záměrných křížení topolu černého a topolu maximowiczova (Populus nigra ×Populus maximowiczii ex S. Chiba) prováděných v 80. letech minulého století v Japonsku pro papírenský průmysl. Je to poměrně nová rostlina dovezená z Japonska. Topoly dokáží během krátké doby, zhruba během osmi let, dorůst až do výšky 25 metrů. Právě proto patří do kategorie rychle rostoucích rostlin. Slouží především k vytápění. Jejich výhřevnost je srovnatelná s hnědým uhlím. Díky svým malým požadavkům a jednoduchému pěstování velmi rychle stoupají na žebříčku popularity v pěstování dřevin pro spotřebitelské účely.
Pro výrobu vlákniny sice neměly vhodné vlastnosti a v zemi svého původu se neprosadily, ale zato se postupně rozšířily v mnoha zemích mírného pásu, kde jsou hojně pěstovány na zemědělské půdě v takzvaných výmladkových plantážích pro produkci biomasy k energetickému využití.